close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Já a moje zvrácená duše

6. listopadu 2010 v 0:58 | Mellanie
Od založení blogu uběhl čtvrtrok a já jsem tak uvažovala, že bych také mohla napsat něco o mé maličkosti. Není to buhví co, ale snad vám to pomůže si mě představit a třeba vám to pomůže přiblížit moji osobitou dušičku a mé nitro.


Jsem zbloudilá duše, která nemá domov. Jsem pouhý stít svého těla, jenž hledá klidné útočiště. Nejsem křesťan, ale věřím v Bohy, ale zárověň věřím i Darwinovi. 
Miluji noční klid, který narušují pouze průlomy světla a hlavité zvuky bouřky. Miluji podzimní dny, když prší a já za oknem pozoruji kapsky stékající po okně.
Kniha je můj nejlepší přítel, kniha je moje poslední záchrana v dobách velké beznaděje. Je to přístav naděje, ve kterém jen přesednete na jinou loď a vydáváte se vstříc novému dobrodružství, za novými začátky.
Dokonce i má duše projevila snahu o napsání nějaké kulturní památky, ale mám takový pocit, že na to ještě není připravena.
Přátelé jsou pro mě oporou a hlavně důvod přoč každý den stávám a chodím do školy. Jsme všichni taková veselá kopa lidí. Jen oni mě chápou a ví jaká doopravdy jsem. Náladová, občas protivná a občas naprosto mimo, ztracená v nekonečném vesmíru polemizující o životě brouka. Jsem také drzá, ironická až sarkastická se smyslem pro černý humor.
Někdy mě napadají zvrácené myšlenky a můj pohled na svět se proto mění z minuty na minutu. To co jiní vidí jako jako nechutnou věc, to já považuji za nádheru. Podle mě je krása ve všem v tom nejodpornějším kousku tlející mrtvoly někdy na skládce.
Miluji dekadenci a obdivuji mistra Charlese Baudelaira, Edgara Alana Poa.
Pokaždé mám vlastní názor a nenechám si ho vymluvit jen kvůli tomu, že je nekonvenční. Konvence akorát lidi omezuje. Jsou nebenevolentní k lidem s různým stylem a jiným myšlením, jen kvůli tomu, že to nezapadá do konvencí, které si oni sami sestavili.
Život nemá být o tom, že dostanu nálepku a žiju s ní celý život. Nechci žít v tomto světě, nechci nějaké nálepky, které mi určí, co můžu a co nemůžu dělat. Každý den se lidé odvolávají na to, že jsme demokratický stát, tak proč bych nemohla já? Každý se může rozhodovat svobodně a já se tak rozhoduji. Zvolila jsem si takový životní styl, který mi vyhovuje a neohrožuje jiné.
Jsem trochu gothic nebo punk lolita a trochu metalistka.

Tak to jsem já v celé své duševní kráse, nebo spíš duševním děsu. To už je na vás to posoudit. Jsem to já a jediné co mě změní je život sám, nikoli společnost lidí, kterým nevyhovuji.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jilliane Jilliane | Web | 10. listopadu 2010 v 21:02 | Reagovat

děkuji za pochvalu :-D sice to je jenom drobnost skoro neupravená, ale jsem ráda, že se někomu líbí :-)
Jinak k tvému článku není co dodat :-) jsi taková jaká jsi a to ne nejlepší :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama