Dneska jsme ve škole dostali naprosto divnej úkol. Do češtiny máme napsat 6 odstavců, které vždycky začínají na určitou větu či slovo a tak. No mám takový pocit, že si naše češtinářka myslí, že se doma evidentně nudíme a máme čas vymýšlet takovéhle hovadiny. Nevím, co jí to zas popadlo, ale očividně nás chce zas někdě zkrutit. Nějak s tímhle nemám problém, vymyslet pár vět. Dá se prakticky psát o čemkoli, ale podle mě tohle není úkol odpovídající studentovi v předmaturitním ročníku. Nebo ne aspoň na doma. Ale buď jak buď.

1. Nejsem typ ...
2. Do minulosti ...
3. Budoucnost ...
4. Nelituji ...
5. Vždycky jsem chtěla ...
6. Jsem ...
Tak tady je moje veledílo, hleďte na něj s jistým respektem je třičtvrtě na 11 xDD
Nejsem typ člověka, který vidí svět pozitivně a dívá se na něj růžovýma brýlema. Optimismus mi jako osobě nic moc neříká. Radši budu čekat nejhorší a pak budu příjemně překvapena, pokud výsledek bude lepší. Než abych si všechno malovala v nejlepších barvách a pak byla zklamaná.
Do minulosti se často nedívám. Proč? Odpověď je jednoduchá. Protože žít v minulosti nám bere požitek z okamžiku, který právě prožíváme. A tak přicházíme o zážitek něčeho nového a pěkného. A přehrávání si pořád dokola a dokjola událostí minulích nám nepřináší nic nového.
Budoucnost je nejistá. Poslední dobou o ní velmi přemítám, vzhledem k výběru vysoké školy, ale ať přemýšlím jak přemýšlím, budoucnost je mi stále zastřená pod rouškou záhady. Někdy si říkám, že by bylo skvělé vědět, co mě čeká, ale zase na druhou stranu nechat se připravit o ta překvapení.
Nelituji ničeho ve svém životě, prootže plakat nad rozlitým mlékem vám to mléko do hrnku zpátky nevrátí. A litovat se stále dokola a dokola mi přijde ubohé. Co se stalo, stalo se. Osobně si myslím, že kdybych měla možnost přeci jenom něco ve svém životě změnit, nec bych nezměnila. Protože všechny tyhle změny, které bych mohla udělat, by vedly k přetvoření mé osobnosti v přítomnosti. A já jsem teď šťastná, protože mám milující rodinu a přátele.
Vždycky jsme chtěla vědět všechno. Jsem člověk, kterého nevědomost v určitých oblastech bytí trochu ubíjí. A ak mít třeba schopnost číst myšlenky, by bylo skvělé, například vědět o překvapeních, které se na mě chystají. Nebo vědět na odpověď na každou otázku. To bych chtěla.
Jsme momentálně spokojený člověk obklopený přáteli. Je tu sice fáze studií a musím pilně studovat, ale třeba mi to jednou k něčemu bude a všechno se dá nějak zjednodušit. A tak mám prostor si spíš plně užívat zábavu s těmi, které mám ráda. A velmi často této možnosti využívám. A trávím čas s přáteli.